Srpen 2011

Všude dobře, doma nejlíp...

Víte, ono to asi platí i pro pejsky.

S Pavlínkou a mojí paničkou jsme v sobotu 6.8. vyrazily do Čech. A kam? No přece do Tetína!

Ani nevím, kde to je. Když jsem se narodila, tak jsem tam prý bydlela s mámou, tetou a babičkou a s několika sestřičkami a brášky. Já si to nepamatuji, byla jsem moc malinká, když jsem vyrazila do světa. Proto jsme se tam vypravily.

Vlak - hrůza - randál - pištění - rachot - auta jak mouchy - cizí holky - nepohodlné spaní - málo místa na běhání - voda z mini misky - perón - park v Praze - zase ten vlak - průvodčí - touha utéct - zastávka - Beroun. Tak to je ve zkratce popis mých pocitů z cesty vlakem. Přežila jsem to a byla jsem na úplně cizím místě. S Pavlínkou a paničkou jsme pěšky přišly do hotelu VERONA MEA v Berouně kousek od náměstí. Ubytování bylo v malém pokoji pro dva. Pro mě se na místo nemyslelo. Musela jsem spát na zemi a pak pod peřinou u své paničky.

Oddychla jsem si, napila se a nažrala granulí. Bylo to úplně nové prostředí. Nějak se musím zorientovat a hlavně nenechat utéct své milované holky. Bez nich nikam ani ránu.

Po chvíli jsme se šly projít po Berouně. Navštívily jsem parčík a úplně nové živočichy. Byli velcí, byli tři, chlupatí, hnědí s malýma ušima, váleli se ve vodě, drbali se o zeď, schovávali se do velkého domečku a jmenovali se Vojta, Kuba a Matěj. Že nevíte, kdo to byl? Ale jo! No přece tři medvědi z večerníčku Václava Chaloupky. A viděla jsem je dost zblízka.

Pak jsme vyrazily do Tetína. Pěška přes lávku nad tratí, kolem cvičáku do polí a do lesa. pěkně jsem se proběhla! A v lese jsem je uviděla! Tolik stejných pejsků a taky v jiné barvě! No přeci nádhera. Smečka pinčů. Chara, Aurinka, Beky a Bery! Tři holky a jeden kluk. A s nimi Hanka a Zdeněk. Já je ani nepoznala! Omlouvá mě to, že jsem je víc než půl roku neviděla.

To bylo běhání, skákání, Bery mi projevoval náklonnost :-). V Tetíně jsme dostali od paničky vepřová ouška, ale Beky mě hryzla, chtěla si ho nechat. Zavřeli ji do klece, byla pak hodná. Bery byl taky schovaný v koupelně, protože pořád na mě skákal a zlobil. Aurinka je moje máma a Chara je moje babička. A paní Hanka se Zdeňkem se o mě starali a vypravili mě do Vsetína. Já už teď říkám, že mě vypravili na Vsetín. Vzorky grilovaného masíčka jsem si řádně vychutnala. Běhali jsme po zahradě, štěkali na sousedy, zase běhali, odpočívali a vše řádně zapíjeli vodou.

Večer jsme se ještě šli projít po Berouně. Je to moc hezké město. Na náměstí byla v roce 2002 povodeň do výšky asi 1,5 m. Dnes to nepoznáte, vše je opraveno a moc pěkné.

V neděli ráno na snídani byly párky. Jeden z malých hostů je nesnědl a já je dostala! Výborné! ještě dlouho jsem se olizovala. Pak jsme šly my tři holky pěšky do Koněprus na prohlídku jeskyní. Většina cety byla fajn, až ke konci začalo pršet. Ba co víc, úplně lilo. Ještě že paní Hanka se Zdeňkem přijeli. A měli Auru, moji mámu. Seděli se mnou v autě. Když se z prohlídky jeskyní holky vrátily, už jsem věděla, že Aura je moje máma, lízala jsem jí cecíky a dávala jí najevo její náklonnost. A pak jsme v hotelu zalehly a chvíli jsme dřímaly. Kolem šesté večer jsme vyrazily na horu do parku a na rozhlednu. A taky na medvědy.Byli kousek ode mně. Ti jsou velcí:-)

V pondělí jsme vyjely do městyse Karlštejn a na velkou tůru. Bylo nádherné a velmi příjemné počasí. Nebylo moc horko, ani bláto a tak jsem si i zaběhala. Do hradu mě nepustili, Pavlínka šla na prohlídku sama. Já s paničkou běhala venku a seděla a hrabala hledala nějaký poklad.

Pak jsme šly k lomu Malá Amerika. Pak k Bubovickým vodopádům - byly moc pěkné. Pak do Svatého Jana pod skalou. A nakonec do Berouna. Byla to velká túra a mě mooooooooooooooooooooc bolely nožičky. Na hotelu jsem zalehla a spala. V hlavičce jsem si znovu promítala zážitky. Hrad, schody, les, louka, lom, voda, pád ze skalky, lávky přes potok, tráva, tunely v trávě a divné pachy (asi divočáci - ježila jsem se jako pankáč), skála, kopec, sešup, louka, hluk z dálnice, Beroun, schody a pokoj v hotelu.

Večer jsme šli do resturace U Klepáčka v přízemí hotelu. Rozlila jsem pivo. To když jsem se vítala s Hankou a Zdeňkem. Ale pak jsem pod stolem spala a spala a málem zaspala dobroty ze stolu.

Ráno v úterý jsme se balili a šla jsem s holkama a s Hankou ven k Berounce. Ukazovala jsem zuby, poslouchala, neposlouchala, běhala, vracela se a bylo to vůbec OK.

Odpoledně pak opět nádraží - vlak - hluční Italové - spánek - pražský park - vlak - cesta - spánek - a zase spánek - nádraží - Bořek a jeho táta - cesta - doma a postel a hlavně spánek a moje místečko:-)

Tak to jsou ve zkratce moje zážitky. Na fotečky se podívejte do alba. Je jich moc a brzy je tam panička přidaá.

Tetín je bezva. Hanka je bezva. Zdeněk je bezva. Chara, Aura, Beky i Bery jsou skvělí kamarádi a rodina. Ale přece jen - Všude dobře, ale doma nejlíp.